Knihovna | Inzerce | Diskuse | Fotogalerie | Výstavy | Kontakt | Odkazy | Euroinfo
Brachypelma smithi

(od 21.04.2003)

Páření sklípkana Brachypelma smithi

(Cambridge, 1897)

Brachypelma smithi je jeden z nejatraktivnějších a nejkrásnějších druhů sklípkanů. Jeho domovina je v Mexiku. Zde byly v minulosti oblasti výskytu tohoto druhu doslova vypleněna. O to více jsou potřebnější domácí odchovy tohoto druhu. Myslím, že podrobně popisovat tohoto sklípkana je pouze ztráta času, neboť ho drtivá většina chovatelské veřejnosti dobře zná.
Dva měsíce po svleku naší samice se nám podařilo sehnat staršího, přečerpaného samce, který již třikrát prý úspěšně pářil. 13.března 2004 jsme samce ve večerních hodinách, kolem 18 hod umístili v děrované umělé krabičce do terária k samici. Nic podstatného se v prvních chvílích nestalo, samice si stoupla na krabičku a zpočátku nevydávala žádné signály, svědčící o chuti k páření. Samec se v krabičce mírně chvěl, ale nebubnoval. Po hodině byl samec vypuštěn z krabičky k samici. Ta mu šla opatrně vstříc, samec se chvěl a také se blížil k 0,1. Samice se k samci nijak zvlášť nestavěla, samec ji opatrně sám zvedl pomocí tibiálních háků. Sám však svými bulby k pohlavnímu otvoru samice v této poloze nedosáhl, proto jsme samičce museli pomoci přistrčením zadečku blíže k samci. Po té samec krátce 4 krát za sebou úspěšně zasunul svůj levý embolus do pohlavního otvoru samice. Po tomto aktu začala samice první tuto polohu opouštět, ale chovala se velmi klidně. Samec byl odchycen a umístěn zpět do svého terária. Den poté se v odpoledních hodinách samec ve svém teráriu přečerpal.
Dne 16.března byl večer samec opět vpuštěn do terária k samici. Jelikož se ale půl hodiny nic nedělo a oba aktéři byli apatičtí, byli opět odděleni. Na druhý den, tedy 17.3. jsme samce večer opět umístili do terária k samici. Ta na samce začala poměrně brzo reagovat. Samec měl ovšem tentokrát z klidné samice respekt a i když se pokoušel několikrát ji nadzvednout pomocí tibiálních háků. Samice byla při kontaktu klidná, občas sama zvedala přední nohy, ale samci se tentokrát nepodařilo samičku odpářit a tak byli opět oba odděleni. Poté byl samec vrácen majiteli. Nezbývá, než čekat. Samice po páření pozřela středně velké myší holátko a v jejím chování není nic neobvyklého.
Květen 2005 : se samicí se stále neděje nic neobvyklého. Terárium ji udržuji po celou dobu jen mírně vlhké s neustále čistou vodou v napaječce. Teplota se pohybuje stále kolem 25 °C, lokálně 28°C (topný kámen v sousedním teráriu). Samice je tmavší, neustále se zdržuje na vrchu svého úkrytu a občas přijme většího cvrčka.
Červen 2005: samice nápadně na abdomenu tmavne. Vše bohužel nasvědčuje tomu, že se páření nepovedlo. Pokud se samička úspěšně svlékne, pokusím se páření a odchov zopakovat. Přeji úspěšný chov :o)).

Michal Toráň
www.arachnomania.cz


Foto č 1: Dospělý samec Brachypelma smithi. Samec je přečerpaný a připravený k páření.


Foto č 2: Momentka z páření druhu Brachypelma smithi. Tento druh mívá v kokonu po úspěšném páření několik stovek mláďat. Mnohdy může být jejich počet i přes tisíc kusů. U potomků z domácích chovů však může být tento počet nižší.


Foto č 3: Opět fotografie z páření B.smithi. Samec ztrácí počáteční respekt a nebojácně se pokouší samici odpářit.


Foto č 4: Mladá, dospělá samice Brachypelma smithi.


Foto č 5: Asi patnáctiletá samice Brachypelma smithi. Při pokusu o odpáření čerstvě dospělým samcem tato samice o milostné hrátky zájem neměla.

POUŽITÁ LITERATURA:
Chov sklípkanů, František Kovařík, Madagaskar, 1998

© 2003 Michal Toráň & Jaroslav Dobiáš
webmaster
Home