Knihovna | Inzerce | Diskuse | Fotogalerie | Výstavy | Kontakt | Odkazy | Euroinfo
Krmivo pro sklípkany

(od 21.04.2003)

Živé krmivo pro sklípkany

Před několika lety jsem napsal článek, v němž popisuji netradiční způsoby krmení sklípkanů (krmení hovězím srdcem atd..). V tomto článku bych se chtěl zaměřit spíše na ty tradiční, také z mých osobních zkušeností.
Mláďata od prvního svleku, kdy začínají v plné míře přijímat potravu (tím nevylučuji,že i larvy II potravu nepřijímají), krmím většinou roztřiženými červy Potemníka moučného (Tenebrio monitor), nebo menšími stadii Cvrčka banánového, či Cvrčka domácího (Acheta domestica). Krmení mláďatům v nádržkách většinou nechávám do druhého dne, kdy jim poté ubikace vyčistím od zbytků potravy, či vyndám živý krmný hmyz. Menší stadia mláďat krmím vždy dle potřeby s ohledem na periodiku svleků. Tedy pokud je viditelně mládě před svlekem a je dostatečně nakrmené, krmný hmyz do terária nedávám, jelikož by mohl tento hmyz při svleku sklípkana zranit, či zabít.
Větší, subadultní jedince krmím většinou dospělci Cvrčka banánového, Cvrčka domácího, vyjímečně potemníkem Zophobas morio, menšími druhy švábů. Vždy zde opět přihlédnu k velikosti sklípkana. Obecné nepsané pravidlo zní, že kořist nesmí být větší než sklípkan sám. Dospělé sklípkany, tedy mám na mysli hlavně samice krmím většinou myšími a potkaními holaty u zemních a norových druhů, dospělými cvrčky a sarančaty u stromových druhů. Mimo velkých druhů sklípkanů totiž dospělé samce krmím jen dospělými cvrčky a to pouze v omezeném množství, tak aby byl samec nasycen, ne však přežrán. Při krmení krmná zvířata nesypu žádnou vitaminovou směsí, jak se to dělá u jiných terarijních zvířat. Ovšem krmný hmyz má v nádrži k dispozici strouhanou zeleninu a ovoce (salát, mrkev, jablko, kiwi atd..), kterou sypu kompletním krmivem pro krmný hmyz Terra Crick (firma JBL). Toto krmivo obsahuje převážně vitamíny A, D3, E, C. Touto směsí však krmivo pro krmný hmyz nesypu pouze kvůli sklípkanům, ale hlavně proto, že tímto hmyzem krmím také plazy. Sklípkani pravděpodobně drtivou většinu těchto vitamínů nedokáží nijak využít, proto používání vitamínových směsí v chovu sklípkanů není prvořadé a důležité.
Živé krmivo nechám v teráriu VŽDY pouze do druhého dne, poté zbytky a nezkrmený hmyz z terária odstraním. Pokud jedinec není vyloženě před svlekem (např.začíná tmavnout abdomen) a přesto si nabízenou potravu nevzal, odstraním ji a krmení zkusím např. za pár dní, či za týden.
Při krmení některých druhů může jít občas doslova o nervy. Hlavně při krmení mláďat, zařazených do tzv.stromových druhů. Takovýmto druhem je například sklípkan Heteroscodra maculata, nebo Stromatopelma calceata. Kdo krmil a druhý den čistil třeba 100 mláďat v 1-2 svleku druhu H.maculata, rozdělených po jednom ve filmovkách, ví o čem mluvím. Většinou totiž při manipulaci malí pavoučci s velikou rychlostí vyběhnou z filmovky a už je naháníte po podlaze. Když Vám takhle uteče každé třetí mládě, začnete používat slova, která lze zveřejnit jen po 22 hodině. Problém z čištěním zbytků potravy může také nastat u druhů, jako je např. Avicularia metallica. Mládě si už od prvního svleku začne ve filmovce vytvářet své malé hnízdo. Při krmení však na tomto hnízdě ulpí zbytek potravy (např.roztřižený potemník moučný) a při čištění musíte někdy nechtěně toto hnízdo pavoučkovi poškodit, nebo úplně zničit. Proto si tyto druhy někdy staví po každém krmení nuceně nové hnízdo. Pokud zbytky potravy mláďatům z filmovky neodstraníme, začnou v krátké době plesnivět a je velké nebezpečí přenosu spórů plísní na pavouka. Obzvláště druhy rodů, jako je např. Avicularia jsou ke kontaminaci plísní poměrně náchylní. Ano, někteří chovatelé praktikují způsob chovu těchto mláďat tak, že je nechají několik prvních svleků pohromadě a rozdělí je po jednom do filmovek, nebo umělých kelímků později. Je to také řešení, kterému se v žádném případě také nebráním. Pokud se však jedná o vzácnější, komerčně úspěšný nebo chcete-li dražší druh, někteří chovatelé si toto kvůli riziku kanibalismu u mláďat rozmyslí a radši malé pavoučky již rozdělí po jednom v prvním svleku.Relativně snadněji se krmí mláďata zemních druhů (např. rodu Brachypelma). Pokud se Vám podaří odchov, bývá zde většinou v kokonu na druhou stranu více mláďat, než u stromových druhů. Krmení např.400 malých pavoučků rozdělených po jednom ve filmovkách bývá pak také poměrně náročné. Pokud je však chov sklípkanů tak jako pro mě hlavně příjemným koníčkem a nevidíte v odchovech pouze finanční zisk, lehce se nad tyto nepatrná úskalí v chovu sklípkanů povznesete. Přeji úspěšný chov.

Michal Toráň

Použitá literatura:
František Kovařík, Sklípkani, Madagaskar Jihlava, 1998,
www.ifauna.cz,
www.acheta.cz

© 2003 Michal Toráň & Jaroslav Dobiáš
webmaster
Home